Neznámy |
Spiritualita, sekularita, bilaterálnosť
kurátor výstavy
19.09.2017 - 22.10.2017
Galéria Jána Koniarka v Trnave, Synagóga – Centrum súčasného umenia, Halenárska 2, Trnava
Stín víry v mysli jiných
Výstava troch významných predstaviteľov súčasného českého výtvarného umenia (site-specific inštalácie, performance, veľkoformátová kresba) – Jan Pfeiffer, Adéla Součková, Dana Sahánková
Titul výstavy: Spiritualita, sekularita, bilaterálnosť (Stín víry v mysli jiných)
Miesto konania: Galéria Jána Koniarka v Trnave, Synagóga – Centrum súčasného umenia, Halenárska 2, Trnava
Autorka projektu a kurátorka: Lenka Sýkorová
Vystavujúci autori: Jan Pfeiffer, Dana Sahánková a Adéla Součková
Otvorenie výstavy: 19.09. (Ut) 2017 o 18:00
Trvanie výstavy: 19.09. (Ut) – 22.10. (Ne) 2017 Prostor Synagogy – Centra současného umění v Trnavě disponuje silným geniem loci. Právě ono prosycení spirituální atmosférou stálo u zrodu aktuální výstavy, která propojila tři české umělce Jana Pfeiffera, Danu Sahánkovou a Adélu Součkovou. Kurátorský klíč se zaměřil na problematiku duchovnosti v dnešní společnosti, která je stále častěji orientována směrem k ateismu. Dochází tak k roztříštěnosti víry a míry tolerance k víře jiných. Na druhé straně jsme v středoevropském prostoru historicky spjati s židovsko-křesťanskou kulturou a její archetypy nás ovlivňují hlouběji než jsme si schopni připustit. Spiritualita na počátku 21. století prochází změnami a lidé se mnohdy navracejí ke kořenům, které jim pomáhají nalézt ztracenou identitu. Výstava zpracovává dvojstrannost tohoto tématu – od víry ke sekularizaci a zpět. Výrazovým prostředkem se stala kresba v mezích jejího současného chápání. Jana Pfeiffera a Adélu Součkovou spojuje způsob uvažování o kresbě v kontextu kresebných instalací, které často umocňují performativním gestem v rámci chápání kresby jako stopy v prostoru. Právě ona tělesnost je důležitá pro pochopení současného vizuálního umění. Mladá generace umělců s ní pracuje v intencích sociálně-kulturně-politických vztahů, které nás silně ovlivňují. Naopak Dana Sahánková se vyjadřuje kresbou v jejím klasickém pojetí. Její velkoformátové perové kresby výstavu jak vizuálně, tak obsahově stmelují. Odkazuje nás ke každodennosti, která je uchopena v tradičním kresebném médiu.
Na výstavě zaujme kresebný objekt Jana Pfeiffera, který tvoří intermediálně. Zkoumá tvarosloví a skrze něj se snaží přijít na mechanismy, které nás obklopují a ovlivňují. Fascinuje jej vztah člověka k prostoru. Pro synagogu pracuje s principem, který je pro něj v poslední době důležitý, a tím je monumentální kresba tvořená grafitovým prachem. Kresba se stává prostorovým objektem, který ožívá v průběhu vernisáže vstupem performerů. Autor tak pomyslně i fyzicky kreslí do prostoru. Navozuje iluzi rozdělené krajiny, kde platí „dvojí pravidlo pro jednu zemi“. Dialog je tak voláním přes kopec. Dva lidé na stejném místě jsou vlastně jinde a to v důsledku různých náboženských a politických dohod. Autor akcentuje osobní zkušenost z rozdělené Palestiny.
V čele hlavního sálu dominuje textilní instalace Adély Součkové, která zpracovala téma židovské spirituality. Autorka dílo vytvořila přímo pro výstavu s odkazem na chrámovou oponu rozdělující profánní a sakrální prostor. Celkově dílo zdramatizovala roztržením opony. Symbolicky otevírá dveře a také otázku, kam tyto dveře vedou? Golem stylizovaný do piktogramu pro nouzový únik ukazuje „jdi pryč“. Jeho zdvojení a umístění proti sobě symbolizuje jakýsi střet. Adéla Součková tak analyzuje současnou situaci ve společnosti. V Trnavě vychází z prohlášení, že kresba je nejpřímější médium pro sociální sdělení a poukazuje na to, že kresba disponuje možností redukovatelnosti reality. Adéla Součková dokáže mistrně převést sled myšlenek do výtvarné formy s plností emocí a zážitků.
Dana Sahánková zde představuje monumentální kresby s důrazem na jejich spirituální atmosféru vtahování diváka do obrazového pole. Její kresby jsou typické bohatou vnitřní strukturou. V posledních letech experimentuje s podkladovou základnou – konkrétně s dřevěnou deskou nebo plátnem se zlatým pozadím, která odkazuje ke gotickým deskovým obrazům, kdy doboví umělci touto technikou řešili iluzi perspektivy. Práce se světlem v rámci umístění a očekávatelným vnímání jejího díla je pro autorku důležitá a je tomu tak i v prostoru synagogy.
Výstava je součástí dlouhodobého projektu Postkonceptuální přesahy v současné české a slovenské kresbě. Kurátorský a teoretický výzkum je od roku 2014 zacílen na tvorbu mladých umělců do 40 let z České republiky a Slovenska, kteří ve své tvorbě inklinují k post-konceptuálnímu umění. Více k projektu: www.aug.cz/postkonceptualni-presahy-v-ceske-kresbe. Lenka Sýkorová
NasaTrnava.sk /TASR/:
Genius loci synagógy inšpiroval trojicu českých umelcov
Novinky z radnice - nzr.trnava.sk:
Galéria Jána Koniarka hostí naraz dva medzinárodné projekty Ostium - internetový časopis pre humanitné vedy:
Veselá R.: Velkorysé gesto kresbou. In: Ostium, roč. 13, 2017, č. 4. Príspevok Mestskej televízie Trnava - 21.9.2017, od 1:10 min.:
Výstava troch významných predstaviteľov súčasného českého výtvarného umenia (site-specific inštalácie, performance, veľkoformátová kresba) – Jan Pfeiffer, Adéla Součková, Dana Sahánková
Titul výstavy: Spiritualita, sekularita, bilaterálnosť (Stín víry v mysli jiných)
Miesto konania: Galéria Jána Koniarka v Trnave, Synagóga – Centrum súčasného umenia, Halenárska 2, Trnava
Autorka projektu a kurátorka: Lenka Sýkorová
Vystavujúci autori: Jan Pfeiffer, Dana Sahánková a Adéla Součková
Otvorenie výstavy: 19.09. (Ut) 2017 o 18:00
Trvanie výstavy: 19.09. (Ut) – 22.10. (Ne) 2017 Prostor Synagogy – Centra současného umění v Trnavě disponuje silným geniem loci. Právě ono prosycení spirituální atmosférou stálo u zrodu aktuální výstavy, která propojila tři české umělce Jana Pfeiffera, Danu Sahánkovou a Adélu Součkovou. Kurátorský klíč se zaměřil na problematiku duchovnosti v dnešní společnosti, která je stále častěji orientována směrem k ateismu. Dochází tak k roztříštěnosti víry a míry tolerance k víře jiných. Na druhé straně jsme v středoevropském prostoru historicky spjati s židovsko-křesťanskou kulturou a její archetypy nás ovlivňují hlouběji než jsme si schopni připustit. Spiritualita na počátku 21. století prochází změnami a lidé se mnohdy navracejí ke kořenům, které jim pomáhají nalézt ztracenou identitu. Výstava zpracovává dvojstrannost tohoto tématu – od víry ke sekularizaci a zpět. Výrazovým prostředkem se stala kresba v mezích jejího současného chápání. Jana Pfeiffera a Adélu Součkovou spojuje způsob uvažování o kresbě v kontextu kresebných instalací, které často umocňují performativním gestem v rámci chápání kresby jako stopy v prostoru. Právě ona tělesnost je důležitá pro pochopení současného vizuálního umění. Mladá generace umělců s ní pracuje v intencích sociálně-kulturně-politických vztahů, které nás silně ovlivňují. Naopak Dana Sahánková se vyjadřuje kresbou v jejím klasickém pojetí. Její velkoformátové perové kresby výstavu jak vizuálně, tak obsahově stmelují. Odkazuje nás ke každodennosti, která je uchopena v tradičním kresebném médiu.
Na výstavě zaujme kresebný objekt Jana Pfeiffera, který tvoří intermediálně. Zkoumá tvarosloví a skrze něj se snaží přijít na mechanismy, které nás obklopují a ovlivňují. Fascinuje jej vztah člověka k prostoru. Pro synagogu pracuje s principem, který je pro něj v poslední době důležitý, a tím je monumentální kresba tvořená grafitovým prachem. Kresba se stává prostorovým objektem, který ožívá v průběhu vernisáže vstupem performerů. Autor tak pomyslně i fyzicky kreslí do prostoru. Navozuje iluzi rozdělené krajiny, kde platí „dvojí pravidlo pro jednu zemi“. Dialog je tak voláním přes kopec. Dva lidé na stejném místě jsou vlastně jinde a to v důsledku různých náboženských a politických dohod. Autor akcentuje osobní zkušenost z rozdělené Palestiny.
V čele hlavního sálu dominuje textilní instalace Adély Součkové, která zpracovala téma židovské spirituality. Autorka dílo vytvořila přímo pro výstavu s odkazem na chrámovou oponu rozdělující profánní a sakrální prostor. Celkově dílo zdramatizovala roztržením opony. Symbolicky otevírá dveře a také otázku, kam tyto dveře vedou? Golem stylizovaný do piktogramu pro nouzový únik ukazuje „jdi pryč“. Jeho zdvojení a umístění proti sobě symbolizuje jakýsi střet. Adéla Součková tak analyzuje současnou situaci ve společnosti. V Trnavě vychází z prohlášení, že kresba je nejpřímější médium pro sociální sdělení a poukazuje na to, že kresba disponuje možností redukovatelnosti reality. Adéla Součková dokáže mistrně převést sled myšlenek do výtvarné formy s plností emocí a zážitků.
Dana Sahánková zde představuje monumentální kresby s důrazem na jejich spirituální atmosféru vtahování diváka do obrazového pole. Její kresby jsou typické bohatou vnitřní strukturou. V posledních letech experimentuje s podkladovou základnou – konkrétně s dřevěnou deskou nebo plátnem se zlatým pozadím, která odkazuje ke gotickým deskovým obrazům, kdy doboví umělci touto technikou řešili iluzi perspektivy. Práce se světlem v rámci umístění a očekávatelným vnímání jejího díla je pro autorku důležitá a je tomu tak i v prostoru synagogy.
Výstava je součástí dlouhodobého projektu Postkonceptuální přesahy v současné české a slovenské kresbě. Kurátorský a teoretický výzkum je od roku 2014 zacílen na tvorbu mladých umělců do 40 let z České republiky a Slovenska, kteří ve své tvorbě inklinují k post-konceptuálnímu umění. Více k projektu: www.aug.cz/postkonceptualni-presahy-v-ceske-kresbe. Lenka Sýkorová
NasaTrnava.sk /TASR/:
Genius loci synagógy inšpiroval trojicu českých umelcov
Novinky z radnice - nzr.trnava.sk:
Galéria Jána Koniarka hostí naraz dva medzinárodné projekty Ostium - internetový časopis pre humanitné vedy:
Veselá R.: Velkorysé gesto kresbou. In: Ostium, roč. 13, 2017, č. 4. Príspevok Mestskej televízie Trnava - 21.9.2017, od 1:10 min.:
